Slovenská značka TETRAO je známá především mezi lovci, jimž nabízí fotopasti, obuv, zavazadla nebo dalekohledy, ale také stylové doplňky od peněženek po šperky. V poslední době se začala orientovat i na ostatní příznivce outdoorových aktivit a představila řadu deseti nožů. Na dva z nich jsem se podíval detailněji.
Při výběru jsem vsadil na dvojici dost rozdílných modelů, které však tvoří ucelený set vhodný pro myslivce i bushcrafťáky. Osobně si totiž myslím, že při výpravách do přírody by s sebou každý měl mít jak pevnou čepel, která sehrává roli primárního ostrého nástroje, tak kompaktnější zavírák, jenž poslouží jako záloha. V souladu s touto filozofií se mými parťáky do lesa stal pevný TETRAO Amanita a zavírací TETRAO Entomola.
Jedovatá muchomůrka
TETRAO při výrobě svých produktů spolupracuje s partnery z různých koutů Evropy, přičemž si vybírá dodavatele s příznivým poměrem kvality a ceny. Výjimkou nejsou ani nože, jež pocházejí z italských dílen a tým TETRAA do jejich designu vtěluje zkušenosti s prací v terénu i pobytem v lese.
Všechny ostré nástroje nesou latinské názvy vybraných druhů hub a nejprve se podíváme na model Amanita (muchomůrka), který dostanete v tmavohnědém koženém pouzdře zapínaném na druk a osazeném závěsem na opasek. Vzhledem k loveckému původu, kdy se počítá i s náročným stahováním zvěře a podobnými úkony, dostal nůž nejodolnější konstrukci full-tang (ocel prochází celou délkou a střenky jsou k rukojeti přišroubované ze stran).
Jako základní materiál zvolil výrobce korozivzdornou ocel N690. Oproti "příbuznému" materiálu 440C obsahuje navíc 1,5 % kobaltu, dlouho drží ostří a vyznačuje se nadprůměrnou pružností. Kobaltová nerezovka proslula excelentními řeznými i brusnými vlastnostmi, které z ní – spolu s příznivou cenou – činí jednu z nejoblíbenějších ocelí pro lovecké i kuchyňské nože. Její tvrdost se pohybuje mezi 58 a 62 HRC, u Amanity jde o takřka ideálních 60 HRC. Když přeložíme tyto parametry do jazyka bushcraftu: nůž z N690 nevyžaduje skoro žádnou péči a dá se snadno brousit.
Správně popsat tvar 100 mm čepele zažitými termíny není úplně jednoduché, nejblíže má k provedení clip point s výrazně vykrojeným bříškem. Zaujme "hrbem" uprostřed hřbetu, zvedajícím se falešným ostřím i atypicky dlouhou (38 mm) vroubkovanou částí hřbetu pro oporu palce. Výsledkem je "jedovatý" vzhled, vysoká odolnost a dobrá kontrola nože při bodání i řezání. K dalším prvkům patří rozměrný choil (obloukovité vybrání u kořene spodní hrany čepele). U většiny nožů slouží jako záštita a umožňuje brousit ostří až do konce, u Amanity získal i další funkci. Při běžné práci máte ukazovák vložen do podobně tvarovaného vybrání na rukojeti, zatímco palec se opírá o zadní část vroubkování. Když potřebujete víc zabrat, posunete ukazovák přímo do choilu a palec zapřete o celou délku vroubkované sekce. Takové vedení nože vyžaduje vyšší opatrnost, ale umožní vám vyvinout podstatně větší tlak a uříznout houževnatější materiály. Fanoušci českých kudel znají obdobné řešení třeba z Mikovu Patron.
S úložným prostorem
Aby udržel hmotnost nože na co nejnižší hodnotě (Amanita váží 134 g), vsadil výrobce na minimalistické střenky z olivovníku. Dřevo je precizně vyhlazené s hedvábně matným povrchem, přesto nůž neklouže z ruky. A především se olivovník může pochlubit výjimečnou tvrdostí a odolností. Ta plyne mimo jiné z toho, že se strom kácí teprve poté, co přestane plodit ovoce – tedy v průměru až po 150 letech od vysazení. Líbivá kresba střenek už je jen pomyslnou třešničkou na dortu.
Pod střenkami se nachází jedna z nejzajímavějších vychytávek, která posouvá bushcraftový charakter tohoto nože na další úroveň. Pokud uvolníte dvojici šroubů a odejmete střenky, najdete v ocelové rukojeti oválnou dutinu, jež slouží jako úložný prostor. Asi si řeknete, že do "kapsy" 12×60 mm se nemůže nic užitečného vejít. Jenže zdání klame a u TETRAA její objem zvětšili chytrými vybráními, vyfrézovanými na vnitřní straně střenek.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že dovnitř nacpete čtyři survivalové zápalky (hoří i ve větru či dešti), pár decimetrů microcordu, klubíčko vázacího drátu nebo tyčinku křesadla s kouskem troudu. Díky tomu lze Amanitu používat jako miniaturní krabičku poslední záchrany. Zatímco o batoh s vybavením přijdete třeba při pádu ze svahu nebo vám jej někdo ukradne, nůž máte v pouzdře na opasku neustále při sobě. K dokonalosti tento nápad posouvá provedení šroubů, k jejichž povolení nepotřebujete šroubovák ani multitool. V hlavách jsou totiž půlkulaté drážky, díky nimž tuto roli zastane takřka libovolná mince. Vzhledem k původu nože v EU doporučuje TETRAO 10 eurocentů, mně se osvědčila dvoukoruna či pětikoruna.
Kromě úložného prostoru se v ocelovém těle rukojeti nacházejí odlehčovací otvory a v nouzi můžete Amanitu používat i bez střenek, případně obmotat úchopovou část padákovou šňůrou. K pouzdru bych dodal, že dobře plní svou funkci, nicméně lepení je poněkud odfláknuté – po několika dnech nošení na opasku se některé partie začaly odchlipovat. Naštěstí drží "futrál" pohromadě i podstatně kvalitnější šití.
Štíhlý a elegantní
Název Entomola značí v latině závojenku a můžeme ji popsat jako klasický EDC zavírák, který se kromě výprav do divočiny neztratí ani ve městě. A přitom díky svému provedení nenechá nikoho na pochybách o vaší lásce k přírodě. Vzhledem k hmotnosti 110 g ani nevíte, že jej u sebe máte, a to doslova – je totiž tak lehký, že se občas musíte přesvědčit, zda se v kapse pořád nachází. Někdo to považuje za nevýhodu, mně minimalistické vybavení vyhovuje.
Nůž nabízí elegantně štíhlou a překvapivě dlouhou 90mm čepel typu drop point, jež sestává z nerezové oceli 440. Ta patří k levnějším materiálům, nicméně se může pochlubit dobrou odolností vůči korozi. V porovnání s typem 420 lépe drží ostří, díky obsahu uhlíku 0,65–0,95 % a vyšší tvrdosti je též odolnější vůči opotřebení.
Nůž se dá otevřít obouručně i jednou rukou, přičemž máte na výběr ze dvou možností. První představuje klasický kolíček, který je v hmotě čepele pevně uchycen a neviklá se. Přesto k němu mám dvě drobné výhrady. Jednak má jednostranné provedení, což předurčuje Entomolu pouze pro praváky, jednak by jeho zapuštění do nože mohlo být provedeno estetičtěji. Druhou variantu představuje flipper pro asistované otevírání. Výrobce seřídil mechanismus tak, že musíte ukazovákem do flipperu buď "brnknout" s dostatečnou razancí (jinak se čepel neotevře úplně), nebo lehce švihnout zápěstím. Rozhodně se však nejedná o chybu, otevírání je plynulé i rychlé a čepel se po opsání půlkruhu zajistí s uspokojivým cvaknutím. Bezpečnost má na starost pojistka typu liner lock.
Hliník i dřevo
Střenky pojali návrháři jako dvojdílné – menší část u kořene čepele se dělá z hliníkové slitiny, větší z ořechu. Aluminium dostalo tmavě šedou povrchovou úpravu, dřevo temně hnědou až černou. Tato kombinace působí líbivě, aniž by budila zbytečnou pozornost. K tělu jsou střenky přichyceny vždy trojicí šroubků, které fungují zároveň jako zdobný prvek. Jejich hlavy záměrně nejsou do rukojeti zcela zapuštěny, jemně vystupují z jejího obrysu a přispívají tak ke stabilnějšímu úchopu. U některých výrobců je takové řešení kontraproduktivní, protože hlavy mají ostré hrany a nepříjemně tlačí do kůže. To u Entomoly nehrozí a nůž sedne do dlaně pohodlně i přirozeně. Zatímco slícování střenek s vložkami bych popsal jako velmi přesné, mezi jejich ořechovou a hliníkovou částí vznikla poněkud nerovnoměrná spára. Naštěstí nemá negativní vliv na úchop ani použití zavíráku.
Oceňuji designově vydařené a zároveň funkční provedení spony pro uchycení nože na kapsu. Klip o šířce skoro 9 mm je přišroubován hned na konci rukojeti, díky čemuž Entomola zajede do kapsy skoro celá a nehrozí, že byste ji při pohybu v terénu ztratili. Zároveň spona těsně přiléhá ke střence, takže látku dostatečně sevře a "édécéčko" v kapse pevně drží. S přemístěním klipu na druhý konec rukojeti výrobce bohužel nepočítá, naopak se mi líbí, že nezapomněl na očko pro paracord či řemínek.
S oběma italsko-slovenskými krasavci jsem nejprve provedl klasický "papírový" test: rozpůlení listu A4 odshora dolů. A ačkoliv jsem už měl v ruce jak nože za pár korun, tak zakázkové kousky za mnoho tisíc, čepele od TETRAO si s tímto úkolem poradily asi nejlépe. Řezy byly plynulé a bez nutnosti vyvinout tlak přeťaly nože stránku bez jediného otřepu. Takový výsledek mě obzvlášť překvapil u Amanity, jejíž čepel není nejštíhlejší (u hřbetu 4 mm) a má průřez ve tvaru výrazně rozevřeného písmene V.
V kuchyni i v lese
Povzbuzen úspěchem jsem pevný nůž vzal i do kuchyně, kde na něj čekala vařená hovězí žebra. Maso bylo třeba oddělit od kosti a nakrájet na kostičky do polévky. Ostří si bez potíží poradilo s libovou tkání, tukem i kolagenovým pojivem, aniž by kosti na čepeli zanechaly stopy po opotřebení. Zpracování pokrmu zabralo asi 30 minut, v jejichž průběhu jsem zaznamenal první vadu na kráse "muchomůrky." Vroubkování sice poskytne palci opravdu pevnou oporu, avšak je tak ostré, že při delší práci se kůže nepříjemně podráždí. Přitom stačilo při výrobě srazit hrany nebo rovnou použít vroubky s kulatějším vrcholkem.
Nyní jsem s noži vyrazil tam, kam patří: do lesa. Po mnohakilometrovém výletě naší skupince vyhládlo, a tak se čepele opět vyřádily v gastronomii. Tentokrát přišlo na řadu uzené, čerstvý chléb a zelenina. Pevná i zavírací čepel nakrájely papriku a uzeninu na tenké plátky, u pečiva se paradoxně lépe osvědčila Entomola – její tenčí profil snadněji pronikal tvrdou kůrkou i měkkou střídkou. Role se obrátily při zpracování dřeva, kdy se pozitivně projevilo "zálesácké" tvarování čepele Amanity. Při ostření klacků do špice sice zavírák výrazněji nezaostával, ovšem kulaté bříško pevného nože práci opravdu usnadňovalo. Vhod tento design přišel také při škrábání hoblinek z březové kůry.
Radost z díla mi opět kazilo jen ono nešťastné vroubkování a otlaků jsem se zbavil až díky taktickým rukavicím. Obecně mívám raději jednoduše tvarovanou rukojeť – vybrání pro prsty bývá příliš "univerzální" a málokdy dokonale sedne konkrétnímu uživateli. U Amanity se tato obava ukázala jako lichá a dobře se mi s ní pracovalo při všech stylech úchopu. Nakonec jsem s pevným nožem zkusil vykotlat ztrouchnivělý pařez. Zvládl to bez ztráty kytičky, nicméně tentokrát už se na boku první drobné škrábance objevily. Ani na jedné čepeli naopak neulpívají zbytky porcovaného materiálu a výsledkem je snadné čištění.
Nože TETRAO hodnotím jako spolehlivé nástroje, jež nejen dobře vypadají, ale přes svou kompaktnost se nebojí ani pořádné práce. Jde o stylové i užitečné pomocníky, kteří neudělají ostudu během honu, treku nebo při táboření. A palec nahoru dávám i za filozofii značky – kdo jiný by měl chránit přírodu, než lovci a milovníci bushcraftu?
Autor blogu: Miroslav Mašek
Jedinečné a spolehlivé nože TETRAO naleznete na: Nože TETRAO