Ochrana a management populací volně žijících živočichů musí být založena na spolehlivých údajích reflektujících reálný stav populací druhů. Metody mapování, monitoringu a vyhodnocování údajů se mění a musí reflektovat aktuální technologický pokrok, výzkum a vývoj.
Na tento výskum bol použitý model termovízie TETRAO BUBO H-35
Používání tradičních technik sběru výskytových dat volně žijících živočichů založených na individuálním bioakustickém a vizuálním monitoringu je často ovlivněno lokálními povětrnostními podmínkami, přírodními poměry a zkušenostmi pozorovatele, což do výsledků vnáší značnou subjektivitu a způsobuje výrazné odchylky od skutečného. Nesprávná nebo nespolehlivá metodika může vést k několika potenciálně škodlivým důsledkům monitoringu. Pokud při průzkumech přehlédneme jedince chráněných druhů, nebudeme mít k dispozici dostatečné údaje, které by usnadnily navrhování vhodných managementových opatření a další monitoring. Takové chyby stojí nemalé finanční prostředky a mohou zásadně ovlivnit výskyt druhu v území. Na druhé straně, pokud jsou údaje shromažďovány moderními technologiemi a postupy, zvyšuje se přesnost, výpovědní hodnota shromážděných údajů a tím i efektivnost investovaných finančních prostředků. Implementace nových technologií do průzkumu a monitoringu populací živočichů snižuje míru subjektivity pozorovatele a správným statistickým zpracováním údajů umožňuje získat výsledky reflektující reálný stav zkoumané populace. K aktuálním metodám bioakustického monitoringu použitím autonomních nahrávacích zařízení, molekulárních analýz, vizuálního zaznamenávání nočními viděními, fotopasti, se v současnosti přidává i využití termovizuálních zařízení.
Termovizní zobrazovací kamery používají k vytvoření obrazu místo viditelného světla vyzařované teplo (infračervené záření). Jelikož termokamery vyžadují tepelný, ale ne vizuální kontrast, poskytují přesné vidění i při maskování nebo ve tmě, kdy je normální zrak nepoužitelný. Termovizní zobrazovací techniky ke studiu volně žijících živočichů byly poprvé testovány koncem 60. let 20. století na jelencech běloocasých (Odocoileus virginianus) a poté se začaly používat ke zjišťování, průzkumu nebo různých savců, ptáků a bezobratlých. Dosud byli nejmenší savci, kteří byli systematicky zkoumáni pomocí termovize, jsou srnčata kopytníků, dospělí zajíci (Lepus europaeus), dospělí králíci (Oryctolagus cuniculus) a ježky (Erinaceus europaeus). Použitím termovizních zařízení na dronech se nepříznivý vliv vegetace na detekci živočicha značně eliminuje. Termovize může zvýšit úroveň detekce, která může ušetřit peníze na projektech několika různými způsoby. Například při správném nastavení termovizního zařízení lze často pokrýt větší plochy, s větší přesností než při realizaci individuálního terénního průzkumu více mapovateli. To znamená, že se snižuje počet mapovatelů na jeden průzkum, čímž se snižují náklady na projekt spojené s prací, cestováním a ubytováním (je-li to vhodné). Další výhodou je přesnost, kterou může termovize nabídnout. Minimalizace falešně pozitivních a falešně negativních záznamů spojených s používáním tradičních vizuálních metod může zabránit pozdějším finančním ztrátám a nesprávným managementovým rozhodnutím. To může zahrnovat předcházení zbytečným nákladům na zmírnění nepříznivého stavu monitorovaných populací. Využití termovize nachází uplatnění při mapování výskytu kritických druhů a v kombinaci s molekulárními metodami.
Pokud mapovatelé používají nejednotné metody, nelze porovnat a vyhodnotit shromážděná data. S cílem vyřešit tento problém je třeba přijmout jednotné postupy pro využití termovize při průzkumu volně žijících živočichů. To umožní, aby se termovizní průzkumy volně žijících živočichů zpracovávaly a vyhodnocovaly jednotně.
Ekologové teprve začínají využívat termovizní technologii a lze očekávat, že v brzké době se stane standardní metodou výzkumu teplokrevných živočichů. Pokud tuto technologii vhodně použijí průzkumníci s potřebnými dovednostmi, znalostmi o biologii druhu a vybavením, budeme svědky sběru údajů výjimečné kvality, které mohou být dobrým podkladem pro efektivní myslivecký i ochranářský management populací.
V našem případě jsme termovizi otestovali při monitoringu tetřeve hlušece a sysle obecního s překvapivě dobrými výsledky. Při tradičním bioakustickém monitoringu hlušece na tokaništích jsme prezenci jedinců na mapované lokalitě podhodnocovali o 50 % v porovnání s průzkumem termovizí. Termovize dokázala spolehlivě detekovat jedince hlušece sedící na stromě nebo na zemi na vzdálenost více než 100 metrů. U sysla byla detekce jedinců použitím termovize stejně spolehlivá jako při vyhledávání obydlených nor, ale čas potřebný k prozkoumání zájmové lokality se zredukoval o 80%, čímž se značně šetřily finanční náklady na mapovatele.
Využití moderních technologií vyvíjených především pro vojenské účely si postupně nachází své uplatnění i ve výzkumu, monitoringu a managementu populací volně žijících teplokrevných živočichů. V našich pokusech jsme testovali spolehlivé termovízní zařízení značky TETRAO BUBO H-35, které nám poskytla společnost IBO, s.r.o. za což jim patří velký dík.