V listopadu 2021 zahájilo Národní lesnické centrum v rámci spolupráce se značkou TETRAO podrobný fotomonitoring zaměřený na získávání detailních poznatků ze života hlucháně horného v jeho přirozeném areálu. Zájmové území se nacházelo v pohoří Nízké Tatry a je součástí jedné z jeho jaderných oblastí současného rozšíření. V rámci cíleného monitoringu jsme se zaměřili na zaznamenání výskytu predátorů hlucháně (zejména srstnatých) během zimního období (listopad až březen).
Monitorovanou lokalitu tvořila plocha o výměře 3 000 m2, která byla podrobně sledována pomocí 4 fotopastí značky TETRAO Spromise S308. Fotopasti TETRAO plnily svůj úkol velmi dobře ai přes tvrdé zimní podmínky (pokles teploty až k - 20˚C) byly v době jarního stahování záznamů stále aktivní a bezproblémově fungovaly.
Fotopasti TETRAO Spromise S308 nasazené v rámci fotomonitoringu
Výsledky 5 měsíčního fotomonitoringu ukázaly zajímavé skutečnosti. Fotopasti zaznamenali celkem 3 druhy srstnatých predátorů. Byly to liška rezavá, kuna skalní a vlk dravý. Jako predátor s nejvyšší frekvencí výskytu se ukázala liška, které patřilo až 80 % všech záznamů predátorů. Lišky se v biotopu hlucháně pohybovaly velmi pravidelně, přičemž na své přesuny preferovaly lesní cesty. Druhým nejčastěji zaznamenaným predátorem byl vlk dravý, kterému patřilo 12 % všech záznamů. Vlky byly zaznamenány jako jedinci samotáři, nebo jedinci ve smečce (až do 7 ks).
Poslední zaznamenaný srstnatý predátor, kterým byla kuna skalní, měl v rámci získaných záznamů zastoupení na úrovni 8 %. Nižší výsledek u kun mohl být mírně ovlivněn výběrem místa instalace fotopastí, jelikož až 3 ze 4 zařízení byly situovány na lesních cestách, nebo pracovních linkách, na kterých jsme předpokládali intenzivnější pohyb predátorů. Jak ukázaly prvotní výsledky monitoringu, kuny využívaly na své přesuny stávající lesní cesty jen minimálně a pohybovaly se především napříč lesními porosty.
Přehled výsledků monitoringu srstnatých predátorů prezentují následující tabulka a graf.
| Predátor | Počet samostatných záznamů | Frekvence výskytu (%) |
| Liška rezavá | 58 | 80 |
| Kuna skalní | 6 | 8 |
| Vlk dravý | 9 | 12 |
| Celkem | 73 | 100 |
Mimo uvedené predátory byla zaznamenána ještě sojka skříkavá, která však může škodit hluchánovi spíše v jarním období formou zničení snášky. Jiné pernaté predátory fotomonitoring nezachytil a z ostatních vyskytujících se druhů byl zaznamenán jen zajíc polní a jedince jelení a srnčí zvěře.
Pravidelně loví v biotopu hlucháně i vlky dravé
Na co tedy poukazují uvedené výsledky? Frekvence výskytu predátorů ve sledovaných lokalitách s výskytem hluchana je značná a nelze je srovnávat s úrovní z dob, kdy byla kožešina těchto šelem vysoce ceněna, což přímo ovlivňovalo výši jejich lovu (především u kuna a lišky). Náročnost lovu predátorů, jakými jsou lišky a kuny, prověří skutečnou šikovnost nejednoho myslivce. Je na škodu věci, že o nádherné kožešiny těchto šelem není v dnešní době větší zájem, i když jde v podstatě o přírodní a ekologické produkty, na což se v dnešní době bere velký ohled.
Pobytové znaky kun jsou zaznamenávány velmi pravidelně, což svědčí o jejich zvýšené četnosti
Z hlediska možností aktivní ochrany hlucháně horného, můžeme v rámci současného nastavení legislativy nadále zasahovat pouze do četnosti lišek a kón, protože lov vlka je momentálně omezený. Moderní myslivecký management by měl tuto možnost jednoznačně využít a aktivním přístupem k lovu predátorů v biotopu hlucháně dokázat, že cílený myslivecký management je efektivní nástroj aktivní ochrany přírody. I proto by se uživatelé honitby s výskytem hluchana měli navracet k intenzivnější kontrole predátorů, u nichž to legislativa stále umožňuje. Pro aktivní podporu ohroženého hlucháně by to byl určitě správný krok, který se stále využívá ve více zemích, kde jsou populace hlucháně i v dnešní moderní době mnohem početnější (Rumunsko, Švédsko, Finsko, Rusko apod.).
Ohrožený hlucháň horný je pod nadměrným tlakem predátorů
Motivace myslivců ke snižování denzity (hustoty) predátorů by nemusela přicházet jen z iniciativy jednotlivých uživatelů loveckých revírů, ale tento přístup by mohl být podporován i ze strany samotné ochrany přírody. Případné finanční zdroje vyčleněné na stimulování zvýšeného lovu některých predátorů by byly z pohledu ochrany hlucháně velmi účelně vynaložené investice. I proto zůstává věřit, že jak lovecký management, tak i kroky ochrany přírody budou stále více nabývat rysů funkčních nástrojů pro udržitelný management krajiny kolem nás.
Autor blogu: Národné Lesnícke Centrum