Nožířství má z historického hlediska velmi hluboké kořeny, protože nůž patřil k základním a nezbytným nástrojem. Také k prvním zbraním člověka Homosapiens. V archeologických kruzích existuje dokonce domněnka, že nůž byl základním platidlem od 7. do počátku 11. století. Potom ho vystřídala mince. Kvalitu nožů ovlivňovaly ekonomické ale hlavně technické podmínky dané historické doby, a samozřejmě rozhodujícím byl materiál použitý na výrobu čepele a způsob jeho zpracování, tedy technologie výroby.

Na tvar, celkový vzhled a konstrukci nožů, ale i jejich účel a použijte výrazně ovlivňovaly nejen technické a ekonomické, ale také sociální a kulturní aspekty. V prvopočátcích výroby železa a jeho kovářského zpracování bylo primárním úkolem kováře zajistit výrobu nástrojů jako jsou sekera, klín, kosa, srp, ale i nůž na všechny běžné kuchyňské, řemeslnické či jiné práce. V současnosti se již nůž stal předmětem každodenní potřeby. Ani si to častokrát neuvědomujeme, bereme to jako samozřejmost, jako něco přirozeného.

Nůž sestává z více částí, základními konstrukčními prvky nože jsou čepel, rukojeť, střenky, nýtování, zdobení, včetně pouzdra. Nejstarším technickým řešením spojení čepele a rukojeti je krátký nebo dlouhý průběžný trn, na který je nasunuta zkrácený, případně navinutá rukojeť. Později nahradila trn stopka s otvory pro nýty, kterými se přichytily střenky - dělená rukojeť. Na ochranu před pořezáním, resp. v souvislosti s posílením funkce nože jako zbraně, přibyla příčka. Taková základní koncepce nože zůstává neměnná pro všechny nože s pevnou čepelí. Výrobky nožířského průmyslu se dělí do několika skupin, zejména podle účelu, který determinuje detaily konstrukčního řešení, tvar, povrchovou úpravu či zdobení.

Protože téma "nože" je nesmírně obsáhlá a je předmětem mnoha publikací, budu se vám dále v tomto článku snažit přiblížit zejména skupinu loveckých nožů, kde se prolíná funkce nástroje (zpracování zvěřiny) a zbraně (dorážení zvěře, ochraně před útokem šelmy či kance, příp. pytláka). Pro lovecké nože jsou charakteristické tradiční tvary a materiály (parohoviny, kosti, dřevo, kůže) a lovecké motivy při zdobení. Vymezuje je v první řadě jejich účel. Pokud je nůž používaný při lovu jako nástroj k provádění loveckých prací, tedy usmrcení, ošetření (vyvrhnutí atd), zpracování (stažení z kůže a dělení) a loveckých úkonů a operací (prořezání zámku, vyjmutí vnitřností pernaté zvěře a pod.) Můžeme ho označit za lovecký. V procesu specializace se postupně lovecké nože rozdělili podle účelu do pěti skupin: lovecké nože, lovecké dýky, lovecké tesáky, lovecké meče a lovecké bodáky (předovky).

Při výběru mysliveckého nože je nutné položit si několik zásadních otázek. Má být s pevnou čepelí (dýka) nebo zavírací? Budu ho s sebou nosit ve vaku, v autě (v tom případě může být i trochu těžší a může mít i více funkcí) nebo v kapse (má mít malou váhu) či na opasku? Kolik chci investovat do koupě nože? Jakou má mít velikost, tvar, váhu, jaká má být čepel a jak má vypadat rukojeť? Který typ materiálu si vybrat, jaká ocel je nejvhodnější? V neposlední řadě nesmíme zapomenout snad na nejdůležitější věc, a tou je způsob ošetřování a zejména broušení. Před definitivním rozhodnutím si proto ujasněte právě Vaše další směřování. Zde platí známé pořekadlo dvakrát měř a jednou řež!

Multifunkční nůž je relativně skladný, má své vlastní pouzdro, případně sponu, a pokud jej nosíte za opaskem, máte jistotu, že ho máte vždy k dispozici. Většinou jsou to zavírací nože, které mohou být, kromě čepele nože, vybavené i různými jinými funkcemi, např.: otvírákem na konzervy, otvírákem na láhve, vývrtkou, pilkou na dřevo, nůžkami, pilníkem, bodcem, šroubovákem, kleštěmi, či dokonce perem , lupou nebo baterkou. Mechanismus zavírání sice potřebuje občasnou péči, ale je mnohem praktičtější než dýka. Velmi důležitý je pojistný mechanismus, který zabraňuje svévolnému zavření nože.

Existují různé druhy mechanismů pojistek, např. liner, backlock nebo frame. Linerlock je kovový list vložen do rukojeti, který se při otevření nože vzpříčí a zajistí tak čepel proti samovolnému zavření. Framelock je typ pojistky, kde čepel blokuje napnutá část kovu, která je zpravidla součástí rukojeti, jde většinou o nejpevnější a nejspolehlivější pojistky. Backlock je typ, kde po otevření čepele dojde pomocí odpružené závěrky k zapadnutí čepu do vybraného místa čepele. Jedná se o tzv. závěrky, které se nacházejí na konci rukojeti nože (po jejich stisku dojde k odjištění čepele). Bez ohledu na samotný typ pojistky, její mechanismus by měl být hlavně pevný, spolehlivý a měl by se dát snadno ovládat jednou rukou. Na druhé straně nelze zapomínat, že každý zavírací nůž je vždy jen určitý kompromis a pevné nože jsou v tvrdých podmínkách nenahraditelné.

Nože s pevnou čepelí jsou určeny pro těžší práce, kde je třeba do řezání vložit více síly. Jsou pevnější, silnější, spolehlivější, jednodušší na údržbu a čistotu. Nože s pevnou čepelí mohou mít trn zapuštěný do rukojeti nebo je nůž vyrobený z jednoho kusu oceli a rukojeť tvoří střenky přinýtovány či přišroubovány k oceli. Nože této konstrukce - full-tang, jsou mimořádně odolné, silné a riziko zlomení nože při větší zátěži je minimální. Naopak, snadněji činnosti, kde není nutné vložit až tak hodně síly do řezání, jsou pevné nože méně vhodné, jednoduše na lehčí věci je lepší použít zavírací nůž. Je to hlavně v těch případech, kdy se od nože požaduje, aby byl vždy po ruce, ale při tom byl nenápadný a lehce přenosný.

Jednou ze skutečně prestižních značek nožů (převážně s pevnou čepelí) je společnost Helle Fabrikker. Tato firma byla založena v roce 1930 v Norsku, v těžkých časech hospodářské a finanční krize. Tehdy nezaměstnaní bratři Steinar a Sigmund Helle začali vyrábět zemědělské nářadí a jiné nástroje v otcově vyhni na rodinné farmě. Když se pustili do výroby loveckých a rybářských nožů, velmi rychle se staly populární v celém okolí. Díky své výjimečné kvalitě ve spojení s originálním designem jsou v současnosti známé po celém světě.

Všechny nože jsou vyráběny ručně a proto je každý kus originální a jedinečný. Při jejich výrobě jsou používány kvalitní, lokální suroviny a proces výroby se spoléhá na poctivé, léty ověřené postupy ruční výroby. Nože Helle se vyrábějí tak, aby odolaly drsným podmínkám a náročným uživatelům, proto se při výrobě jejich čepele používá třívrstvá laminovaná nerezavějící ocel. Taková ocel je sice dražší než většina ostatních, které používají jiné značky, ale to je právě klíčovou myšlenkou celé filozofie společnosti Helle - žádné kompromisy při kvalitě. Výsledkem je téměř nezničitelná čepel, která zůstává ostrá mnohem déle než běžné čepele. Ostatní komponenty nožů, dřevo a kůže, jsou čistě přírodního původu, což dodává nožem příjemný a elegantní vzhled.

Také velikost a tvar rukojeti je jednou ze zásadních faktorů při výběru. Je nutné, aby vám rukojeť přesně padla do ruky, neklouzala se a ani při delším zacházení s nožem netlačila. Samozřejmě, jednoduché úkony provedete jakýmkoli nožem, ale pokud budete pracovat s nožem 20 či 30 minut, oceníte rukojeť bez agresivních hran či výstupků. V současné době jsou populární nože s ergonomickými prohlubněmi na prsty. Můžete mi věřit, že tento design nikomu nesedí přesně, navíc při každém pohybu s nožem potřebujete malinko jiný úchop a budou Vás jen obtěžovat. Pokud nemáte možnost si nůž chytit, vyzkoušet, vybírejte kulatější tvar, jednoduché tvary črienok bez zbytečných vychytávek.

Nože se používáním otupují, ale to není žádný kaz, je to jejich vlastnost. Jak rychle se budou tupit, závisí na materiálu, ze kterého je nůž (čepel) vyrobený a s tím se spojují i další vlastnosti nože jako například rezivění nebo pružnost čepele. Pokud nejste znalcem a nože brúsite len potahovou bruskou, případně jejich ostríte na ocilky, dívejte spíše po klasické nerezové oceli (stainlesssteel, stejná jako na nožích v kuchyni). Je měkčí, snadněji se brousí a je velmi odolná vůči rzi. Nevydrží sice tak dlouho ostrá, ale odpustí Vám občas i syrovější zacházení bez vyštipnutia drobných zoubků na ostří.

Pokud víte, jak s nožem zacházet, a brúseniena keramických nebo diamantových kamenech pro Vás není cizí, případně budete nechávat nůž brousit u nožířů, klidně zvažte alternativní ocel. Uhlíková ocel (Carbonsteel) se otupuje pomaleji a v lese kraluje. Pro fajnšmekry jsou tu extra tvrdé práškové oceli (ELMAX, S30V), které moderně kombinují ty nejlepší vlastnosti předešlých. Zaměřte se i na povrchovou úpravu čepele. Nejklasičtější je lesklá, ale může být ošetřena (broušená - stone washed, leptaná - acidetch), což poznáte na první pohled. Škrábance na lesklém noži nepěkně vyniknou, ale je to jen detail a na funkčnosti nože neubírají. Na nožích z uhlíkové oceli je vidnoaj černění, které primárně chrání před rzí. Mějte ale na paměti, že žádné černění není trvalé a ostří bude stále vyžadovat péči, ať už broušení nebo jiné ošetřování.

Všechny materiály mají své klady i zápory. Nerezová ocel obsahuje minimálně 13% chromu, vyžaduje minimum péče, je odolnější vůči korozi, než uhlíková ocel. Uhlíková ocel je obvykle tvrdší než ocel nerezová. Její nevýhodou je, že po každém použití je třeba jeho čepel utřít do sucha a občas ji přetřít olejem, aby nechytala patinu a nehrdzavela. Keramická čepel se vyrábí suchým lisováním a spékáním zirkonium prášku. Ostří takových nožů je vytvořeno diamantovým kotoučem. Zirkon má na stupnici tvrdosti hodnotu 8,5 stupně, v porovnání s kalenou ocelí, která má hodnotu od 6 do 6,5, je keramický nůž podstatně tvrdší. Jeho ostří potřebuje broušení nebo ostření jen velmi zřídka. Na druhé straně je tento materiál poměrně křehký a je třeba s ním zacházet opatrně. Nelze s ním například sekat a také hůře snáší pády na zem.

O nůž se v každém případě musíte starat - ostří udržovat čisté a nabroušené, po krájení kyselého citrónu čepel opláchnout, před uložením do šuplíku ocel naolejovat, stačí trochou masti, je to dokonce lepší než například WD-40). Pokud se objeví skvrny rzi, stačí zkusit vydrhnout houbou s trochou zubní pasty, ale rez jako taková vlastnosti nože nijak nezhoršuje. Opět nejde o kaz aleo vlastnost nože. Při nerezové oceli je proces pomalejší, na uhlíkovejoceli zase překvapivě rychlý, ale pokud budete nůž roky aktivně používat, připravte se na "patinu", která čepel zahalí. Při dilematu, zda si vybrat nůž s rovným nebo se zubatým ostřím, vám radím zůstat při klasice, tedy nůž s rovným ostřím. Laicky víte, co od něho očekávat a jednodušší se brousí. Pokud byste přemýšleli o řezání vláknitého materiálu, může se zoubky ostří (Serrated) hodit. Skvěle řeže textilie, lana, chléb, rajčata ale z mysliveckého hlediska významné využití nemá. S jeho broušením budete muset ísťza nožířů nebo si pořídit speciální brusku. Kombinované ostří nabízí obě výhody, ale myslete vždy na způsob a postup broušení.

Nezbytným krokem při výběru nože je kontrola jeho kvality. Tento krok je nesmírně důležitý. Když dostanete nůž do ruky, překontrolujte všechny jeho části, čepel, rukojeť, pouzdro. Jednotlivé komponenty nože, včetně jeho nejdůležitější části - čepele, nesmějí mít vůli, tj nesmějí se vychylovat na strany a jejich nepřesné dosazení během zavírání je nepřípustné. Dejte si pozor na levné výrobky (fake), neboť jejich nižší cena s velkou pravděpodobností výrazně sníží kvalitu. V případě poškození nože to nebývá jen o ztrátě funkce, ale většinou se to stává právě v případě, kdy potřebujete dobrý nůž jako sůl.

V neposlední řadě vyvstává otázka, kolik peněz chcete do koupě nože investovat. Cena by však neměla být hlavním faktorem při jeho výběru. Toto není nákup na pár týdnů, ani na pár měsíců, ale spíše na pár let, případně na celý život. Přístup k noži jako ke spotřebnímu zboží, kdy nedám víc než pár eur, protože "ho i tak zase někde ztratím", absolutně respektuji, stát se může cokoli a komukoli. Já ale preferuji výběr, na základě určitého seznamu kritérií, podle kterých si zvolím svého favorita a cenu musím už jen akceptovat. Vždy se ještě můžete pokusit usmlouvat cenu alespoň o pár eur níže, ale je už jen prodejci, jestli vám vyhoví. V zásadě ale platí, žeza kvalitu se platí.

Nejlepší nůž je ten, který máte u sebe, když ho skutečně potřebujete. Nůž je nástroj, na který se člověk potřebuje vědět spolehnout, proto se preferuje jednoduchost. Čím je tedy jeho konstrukce jednodušší, má méně součástek, čepů, nýtů, šroubů, pružinek, atd., tím je menší šance, že se něco pokazí a navíc se i snadněji udržuje. Před koupí nože, Vám doporučuji navštívit některý z kamenných obchodů a vámi vybraný zda vysněný nůž si "osahat", abyste zjistili, jak Vám sedí v ruce. Dbejte primárně na kvalitu, ne na kvantitu, protože Vám bude stačit jeden či dva nože, se kterými se naučíte dokonale zacházet.

Neplatí ani pravidlo, čím větší, tím lepší, protože i nůž s krátkou čepelí v rukou zkušeného mistra, umí dokázat velké věci. Pokud přemýšlíte nad koupí dražšího nože, dopřejte si čas a vyhledejte si co nejvíce informací o něm. Dnes existuje nespočet zdrojů, ze kterých lze tyto informace čerpat: webové stránky, knižní publikace, sociální sítě, různé fóra a internetové diskuse, protože není všechno zlato, co se třpytí. A ještě jedna praktická rada na závěr, do přírody vám vždy doporučuji nosit s sebou dva nože. Jeden s pevnou čepelí na těžší práci a jeden zavírací na jemnější práci. Ten vám může zároveň posloužit i jako záloha v případě, že první nůž zničíte nebo ztratíte.

Ponuku nožů nájdete na: Nože a nářadí